Objevení: 29.března 1807 na 29° Panny
Oběh : přes celý zodiak přibližně 3,5 roku
Mytologicky : dcera Kronose (Saturn)
Sestra Zeuse (Jupiter)
Sestra Poseidona (Neptun) a Hádese (Pluto)
Sestra Ceres (Demeter) a Juna (Hera)
Vesta mytologicky
Bohyně domácího ohniště a jeho posvátného plamene. Ochránkyně domova, obce i obecních záležitostí, dohlížející na blaho obce. Sexuálně nedotknutá Vestalinka, která požívala úctu a privilegia společnosti. Posvátný, nikdy neuhasínající plamen Vesty symbolizoval soudržnost státu a rodiny, upřímný, zodpovědný vztah v souvislosti se sociálními vymoženostmi. Zodpovědnost za neuhasínající, svatý oheň byla pravidelně předávána šesti vybraným kněžkám zvaným Vestalinky. Byly vybírány nejlíbeznější a nejneobyčejnější panny města Říma. Všechny musely složit slib neposkvrněnosti a zůstat nedotknutými pannami po dobu jejich kněžské služby obci. Každá z Vestalinek byla v době služby osvobozena od poručnictví otce, sama spravovala nabytý majetek, získala přednost nejlepších sedadel v divadlech. Nejvyšší, státní úředníci se jim klaněli. Další výsadou Vestalinek byla milost udělovaná zločincům a dohled nad obecními smlouvami. Po úspěšném vypršení smlovy byly kněžky volné pro muže i manželství. Vyhasnutí ohniště mělo za následek trest zbičováním. V případě porušení slibu panenství v posvátné službě hrozil Vestalinkám trest smrti spoutáním a zazděním do malého prostoru. Umíraly pomalou a mučivou smrtí vyhladověním.
Mnoho kněžek však po ukončení služby chtělo i nadále dodržovat celoživotně celibát a vzdát se sexuálního vztahu s mužem i zakládání rodiny,což je nutné si dát i do souvislosti s matriarchální funkcí tehdejší společnosti a uznávání jiných hodnot, které nám jsou nabízeny (vnucovány) dnes.