Juno (Hera)

09.12.2016

Objevena: 02. září 1804 na 3° Berana

Oběh: přes zodiak 4,5 roků

Mytologicky: dcera Kronose (Saturn)

Sestra a nevěsta Zeuse (Jupiter)

Sestra Poseidona (Neptun) a Hádese (Pluto)

Sestra Ceres (Demeter) a Vesty (Hestia)

Matka Arese (Mars)

Juno mytologicky

Bohyně Juno a Afrodita byly výjimkami na Olympu, pouze ony dvě vstoupily oficiálně do manželství. Přístup Afrodity k manželskému svazku se vyznačoval laxním postojem, zatímco bohyně Juno byla uctívána pro jeji věrnost a loajalitu vůči Jupiterovi. Ochraňovala současně i práva žen vstupujicích do manželského svazku.

Bohyně Juno se ve skutečnosti stala i symbolem podvedené ženy, která se mstí na milenkách a dětech svého nevěrného manžela. V konečném efektu je Juno zaměstnána pouze beznadějným zachraňováním nepovedeného manželství a pronásledováním notoricky nevěrného Jupitera. Její žárlivé scény doléhají z božského trůnu Olympu až na Zemi k poddaným smrtelníkům a síla zvuku jejího spílání byla srovnávána k intenzitě síly padesáti mužských hlasů. Neschopnost ovládat se, hašteřivost, chorobná žárlivost, výbuchy hněvu a zuřivosti připravovaly Juno o její božský, autoritativní status a přinášely často posměch a neúctu z řad bohů i smrtelníků.

Řekové používali jméno Hera a řečtí básníci ji oslavovali jako krásnou, majestátnou ženu s dlouhým závojem (který nevěsty používají dodnes) v doprovodu páva a ozářenou barvami duhy. V levé ruce držela granátové jablko a v pravé žezlo, na kterém seděla kukačka (symbol plodnosti).

Příběh Hery (Juno) a Jupitera

Podle řeckých pověstí byla Hera krátce po narození spolknutá a vězněna v žaludku otce Chronose (Saturn). Po vysvobození z útrob otce se její výchovy ujali Okeanos a Tethys, přičemž souběžně probíhala válka bohů a titanů.

Jupiterovi se zalíbila jeho sestra Hera (Juno) a rozhodl se ji za každou cenu získat. Zastihl ji osamělou na procházce, proměnil se v kukačku a přivolal bouři. V podobě zmoklé a prokřehlé kukačky se usadil na klíně Hery, která jej nic netušící soucitně ukryla pod plášť. Jupiter okamžitě změnil podobu a snažil se Heru přimět k sexuálnímu sblížení. Aby předešli zneuctění a zostuzení, dal Zeus (Jupiter) Heře (Junu) příslib manželství a posléze ji skutečně vzal na Olymp, kde vládla po jeho boku.

Další legenda popisuje sňatek Hery a Jupitera na ostrově Samos, kdy jediná svatební noc trvala 300 let. Důvodem mohl být nesouhlas matky Jupitera, Rhey se svatbou nebo doba nutná k přijetí, vnucení monogamie do manželského svazku.

Zpočátku vládla mezi snoubenci láska a souznění, bohužel jejich štěstí bylo časově omezeno návratem Jupitera k jeho předešlému, promiskuitnímu stylu života.

Přestože si Jupiter často chodil pro rady ke své manželce Heře, nikdy k ní neměl absolutní důvěru, mezi oběma vládlo napětí a hádky.

Hera žila v příkladné, manželské věrnosti, Jupiter se neustále zaplétal do nesčetných afér se smrtelnými i nesmrtelnými ženami - bohyněmi. Nejhůř však nesla Juno zeuctívání kultu bohyň Jupiterem s jeho stoupenci. Se slepou poslušností, často bezmocná vztekem a ochrnutá touhou po pomstě, trestala Jupiterovy milenky a jejich společné potomky. Následkem byla smrt některých z nich, část byla Herou prokletá.

Z manželského svazku Hery a Jupitera vzešli údajně čtyři potomci: Ares (Mars), Hephaitos, Eileithya a Hebe. Existují rovněž legendy, které tuto skutečnost popírají. Každopádně měl Jupiter (Zeus) splodit dostatek řeckých hrdinů s kněžkami a ženami uctívající bohyni Heru (Juno).

Přičtěme k dobru Jupitera ochrannou ruku, kterou držel nad jeho božskou chotí v případě pokusu zneuctění Ephialtesem, Ixionem (král Lapithů) a gigantem Porphyrionem. Hera velmi dbala na neposkvrněnost manželského lože, načež Jupiter odmítnuté nápadníky za jejich nezdrženlivost tvrdě trestal.